#Úterní dobíječ

Buď svobodu, nebo smrt! (část první)

Napoleon Hill

Milí čtenáři,

Andrew Carnegie se narodil ve Skotsku v roce 1835. Jeho rodina se později přestěhovala do Spojených států a usadila se v Pensylvánii. Carnegie začal ve 13 letech pracovat v továrně na bavlnu. Velmi mu pomohlo, že mohl navštěvovat místní knihovnu. Většinu vzdělání totiž Carnegiemu zajistila jeho láska ke knihám, díky čemuž později získal odpovědnější pracovní pozice, až se vypracoval na ředitele Pensylvánské železnice.

V roce 1865 založil Andrew Carnegie první ze svých mnoha společností, které stavěly mosty, lokomotivy a koleje. Když ji Carnegie v roce 1901 prodal J. P. Morganovi, měla Carnegie Steel Company hodnotu 400 milionů dolarů a byla základem organizace, která se později stala U.S. Steel Corporation.

V roce 1870 začal Carnegie poskytovat své četné filantropické dary. Nejvíce se proslavil stavbami veřejných knihoven, které byly zdarma. To, že Carnegie kladl tak velký důraz na knihovny nepochybně způsobila jeho láska ke knihám a vděčnost za to, jaký užitek mu četba přinesla.

V roce 1889 napsal Carnegie knihu The Gospel of Wealth (Evangelium bohatství), v níž vyjádřil svůj názor, že bohatí lidé jsou pouze „správci“ svého bohatství a mají morální povinnost toto bohatství rozdělovat tak, aby podporovali blahobyt a štěstí obyčejných lidí. Carnegie byl plodný spisovatel, ale nejznámější je jeho citát: „Člověk, který umírá jako boháč, umírá zneuctěný.“

Když Carnegie v roce 1901 odcházel do důchodu, jeho cílem bylo rozdat své jmění. Nejenže věnoval dary na založení více než 2 500 knihoven, ale poskytl varhany stovkám kostelů. Byl mecenášem mnoha neziskových organizací, vysokých a jiných škol ve svém rodném Skotsku, ve Spojených státech a v dalších částech světa. To vše dělal nejen sám Carnegie, ale stihl také založit několik fondů a institucí nesoucích jeho jméno. Když Andrew Carnegie v roce 1919 zemřel, stihl rozdat přibližně 350 milionů dolarů a jeho odkaz díky nejrůznějším fondům a institucím pokračuje dodnes.

Většina lidí po sobě nezanechá takový odkaz, pokud jde o peněžní příspěvky ve prospěch lidstva, který by se mohl srovnávat s odkazem Andrewa Carnegieho. Téměř každý však může zanechat odkaz v té či oné podobě, a nemusí mít jen peněžní charakter.

Don Green

ředitel Nadace Napoleona Hilla

Z pera Napoleona Hilla

Významnost rozhodnutí se odvíjí od velikosti odvahy potřebné k jeho udělání. Zásadní rozhodnutí, na nichž byla vybudována civilizace, byla učiněna přijetím velkého rizika, které často znamenalo i možnou smrt.

Lincolnovo rozhodnutí vydat své Prohlášení o rovnoprávnosti, které přineslo svobodu barevným lidem v Americe, bylo učiněno s plným porozuměním tomu, že tento akt obrátí tisíce přátel a politických zastánců proti němu. Věděl také, že vydání tohoto prohlášení přinese smrt tisícům mužů na bojišti. Nakonec stálo život samotného Lincolna. To vyžadovalo odvahu.

Sokratovo rozhodnutí raději vypít nápoj s jedem než se vzdát svých vlastních přesvědčení bylo odvážným rozhodnutím. Předběhl tím dobu o tisíce let a dal ještě nenarozeným lidem právo na svobodu myšlení a projevu.

Rozhodnutí generála Roberta E. Leea spojit se s Unií a chopit se záležitostí Jihu bylo odvážným rozhodnutím, protože moc dobře věděl, že ho to může stát vlastní život a že to určitě bude stát životy ostatních. Ale největšího rozhodnutí všech dob, co se amerických občanů týče, bylo dosaženo ve Philadelphii 4. července 1776, kdy padesát šest mužů připojilo své podpisy k dokumentu, o němž dobře věděli, že buď přinese svobodu všem Američanům, nebo jich všech padesát šest bude viset na šibenici!

Už jste jistě o tomto slavném dokumentu slyšeli, ale možná jste si z toho nevzali tu velkou lekci osobního úspěchu, kterou zřetelně učí.

Všichni si pamatujeme datum tohoto přelomového rozhodnutí, ale jen někteří z nás si uvědomují tu odvahu, kterou vyžadovalo. Pamatujeme si naši historii tak, jak nás ji učili; pamatujeme si data a jména mužů, kteří bojovali; pamatujeme si Valley Forge a Yorktown, pamatujeme si George Washingtona a lorda Cornwallise. Ale velice málo víme o vnitřní síle, která byla v pozadí těchto jmen, dat a míst. A ještě méně víme o té nehmotné SÍLE, která nám zajistila svobodu dlouho předtím, než Washingtonova vojska dorazila k Yorktownu.

Pročítáme historii této revoluce a války za nezávislost a mylně si představujeme, že George Washington je Otcem naší vlasti, že to byl on, kdo nám přinesl svobodu, ale pravda je taková, že Washington byl jen doplňkem, protože vítězství jeho vojsk bylo zajištěno dlouho předtím, než se lord Cornwallis vzdal. Nemám v úmyslu obrat Washingtona Napoleon Hill u svého psacího stroje L. C. Smith. Z jeho masitých, svalnatých prstů můžete vyčíst, že na tomto stroji napsaly desetitisíce stran myšlenek. o žádnou slávu, kterou si tak hojně vysloužil. Spíše chci přenést více pozornosti k té úžasné SÍLE, která byla skutečnou příčinou jeho vítězství.

Je holou tragédií, že historikové zcela opomenuli byť jen drobnou zmínku o té neodolatelné SÍLE, která dala život a svobodu národu předurčenému vytvořit nové standardy nezávislosti pro všechny lidi na Zemi.

Říkám, že to je tragédie, protože se jedná o tutéž SÍLU, kterou musí použít každý člověk, který překonává těžkosti života a nutí Život, aby vyplatil odměnu, o kterou žádá.

Napoleon Hill

Zdroj: Napoleon Hill – Myšlením k bohatství | 1937 první vydání

Buď svobodu, nebo smrt! (část první)

Začít znovu

Buď svobodu, nebo smrt! (část první)

Buď svobodu, nebo smrt! (část druhá)