Milí čtenáři,

strach vám bere sílu a plodí nečinnost, což znamená, že i když máte nápady a plány, nepodniknete potřebné kroky k dosažení svých cílů.

Drobnosti, které nám umožňují, aby se v nás usadil strach, při analýze informací jednoduše neobstojí. Mnoho různých studií ukazuje, že přibližně 60 až 70 procent věcí, kterých se bojíme, se nikdy nestane. Naše obavy jsou tedy většinou neopodstatněné.

Tyto studie týkající se strachu uvádějí, že asi jen 5 procent všech obav má opodstatněný základ, a jsou tedy oprávněné. To znamená, že zbývajících 95 procent strachů se týká buď věcí z minulosti, které už nemůžeme ovlivnit, nebo jde o věci, které se nás vlastně ani příliš netýkají a náš strach na věci nic nezmění.

Jestliže 5 procent našich obav představují věci, které bychom neměli ignorovat, měli bychom i přesto pracovat na dosažení svých cílů.

Cíle nám dodávají energii a konání nám pomůže odstranit obavy, které jsme si vytvořili. Soustředění se na cíl vás udrží pozitivní, a přestože je mysl složitá, nedokáže udržet negativní a pozitivní myšlenky zároveň.

Je také důležité, abyste se soustředili na ty položky, které můžete ovlivnit, a naučili se ignorovat to, co ovlivnit nemůžete.

Don Green

ředitel nadace Napoleona Hilla

Z pera Napoleona Hilla

Jak vyzrát na šest přízraků strachu

NEŽ začnete kteroukoli část této filozofie úspěšně používat, musí být vaše mysl připravená ji přijmout. Příprava není složitá. Začíná studiem, analýzou a pochopením tří nepřátel, kterých se musíte zbavit. Jsou to NEROZHODNOST, POCHYBY a STRACH.

Šestý smysl nebude nikdy fungovat, pokud tito nepřátelé nebo kterýkoli z nich budou přetrvávat ve vaší mysli. Členové této nesvaté trojice jsou si velmi blízcí; kde se nachází jeden, další dva jsou opodál.

NEROZHODNOST je sazenicí STRACHU. Zapamatujte si to. Nerozhodnost krystalizuje v POCHYBY, a když se tyto dvě smíchají, vzniká STRACH. Proces „smíchání“ je často velmi pomalý. To je jeden z důvodů, proč jsou tito nepřátelé tak nebezpeční. Klíčí a rostou, aniž si jich všimnete.

Zbytek této kapitoly popisuje závěr, kterého má být dosaženo, dříve než budete moci celou filozofii prakticky využívat. Zároveň zkoumá podmínky, které nedávno srazily obrovské množství lidí do chudoby, a konstatuje pravdu, kterou musí pochopit všichni, kteří shromažďují bohatství, ať už měřeno penězi, nebo stavem mysli dalece přesahujícím hodnotu peněz.

Záměrem této kapitoly je zaměřit pozornost na příčinu a léčbu šesti základních strachů. Než můžeme nepřítele porazit, potřebujeme znát jeho jméno, jeho zvyky a místo, kde se ukrývá. Při čtení sami sebe pečlivě zkoumejte a určete, zda a který z oněch šesti strachů se vás týká.

Nenechejte se oklamat zvyky těchto rafinovaných nepřátel. Někdy zůstávají skryti v podvědomé mysli, kde se těžko hledají a ještě hůře likvidují.

Existuje šest základních druhů strachu, jejichž kombinací čas od času trpí každý člověk. Člověk se může považovat za šťastlivce, pokud netrpí všemi šesti najednou. Podle četnosti jejich výskytu jsou to následující:

Strach z CHUDOBY

Strach z KRITIKY

Strach z NEMOCI

Strach ze ZTRÁTY NĚČÍ LÁSKY

Strach ze STÁŘÍ

Strach ze SMRTI

Všechny ostatní strachy jsou méně důležité a mohou být přiřazeny k některému základnímu strachu.

Nadvláda těchto strachů se jako prokletí tohoto světa šíří ve vlnách. Po takřka šest let, po které trvala velká hospodářská krize, jsme se zmítali na vlně STRACHU Z CHUDOBY. Během světové války jsme se zmítali na vlně STRACHU ZE SMRTI. Jen co válka skončila, jsme se ocitli na vlně STRACHU Z NEMOCI způsobeného epidemií nemoci, která se rozšířila po celém světě.

Strach není nic jiného než stav mysli. A stav své mysli může člověk kontrolovat a usměrňovat. Lékaři, jak jistě všichni víme, jsou méně náchylní k nemocem než obyčejní laici, protože se NEMOCI NEBOJÍ. Beze strachu či váhání přicházejí lékaři denně do kontaktu se stovkami nemocných, kteří mají nakažlivou chorobu, jako třeba neštovice, aniž se sami nakazí. Jejich imunita vůči nemoci je z větší části, ne-li zcela, založena na absolutní nepřítomnosti STRACHU.

Člověk nemůže vytvořit nic, co nejprve nepočne ve formě myšlenkového impulsu. Na základě tohoto konstatování lze prohlásit, že MYŠLENKOVÉ IMPULSY ČLOVĚKA SE ZAČÍNAJÍ OKAMŽITĚ PŘEMĚŇOVAT DO SVÉ FYZICKÉ PODOBY, AŤ UŽ JSOU TYTO MYŠLENKY CÍLENÉ, NEBO SVÉVOLNÉ. Myšlenkové impulsy náhodně zachycené z éteru (myšlenky vyslané jinou myslí) mohou určit finanční, podnikatelský, odborný nebo sociální osud se stejnou jistotou jako myšlenkové impulsy, které člověk záměrně a plánovaně sám vytvoří.

Z toho, co je zde řečeno, vyplývá důležitý závěr pro všechny, kteří nechápou, proč někteří lidé „mají štěstí“, zatímco jiní se stejnými nebo lepšími schopnostmi, vzděláním, zkušenostmi a mozkovou kapacitou jsou předurčeni ke smůle. Tento jev je možno vysvětlit tím, že každý člověk má schopnost zcela kontrolovat svou vlastní mysl a touto kontrolou očividně každá osoba může buď otevřít svou mysl pochybným myšlenkovým impulsům vyslaným z jiných mozků, nebo pevně zavřít dveře a vpustit pouze myšlenkové impulsy dle vlastního výběru.

Příroda obdařila člověka absolutní kontrolou nad jednou jedinou věcí a tou jsou jeho MYŠLENKY. Tato skutečnost dohromady s tím, že cokoli člověk vytvoří, začíná ve formě myšlenky, přivádí člověka ke způsobu, jakým může porazit STRACH.

Pokud je pravda, že VŠECHNY MYŠLENKY MAJÍ TENDENCI PŘEMĚNIT SE VE SVŮJ FYZICKÝ EKVIVALENT (a to je pravda a není důvod o tom pochybovat), pak je stejně tak pravda, že myšlenky strachu a chudoby se nemohou proměnit v odvahu a finanční hojnost.

Američané začali myslet na chudobu po krachu na Wall Street v roce 1929. Pomalu, ale jistě toto masové myšlení vykrystalizovalo ve svůj fyzický ekvivalent známý jako hospodářská krize. Muselo se to stát. Takové jsou zákony přírody.

Zdroj: Napoleon Hill – Myšlením k bohatství | 1937 první vydání